Mapování hnízdního rozšíření ptáků Brna
Přesun ptáků do měst a proces synantropizace patří k nejzajímavějším jevům v ptačí říši. Ptákům přináší městské prostředí řadu výhod. Jednou z nich je vysoká různorodost biotopů na malém prostoru, která je nesrovnatelná s typickými jednolitými monokulturami smrků či obilovin v obvyklé české krajině. Dále jde např. o bohaté zdroje různorodé potravy, často nižší míra predace nebo příhodné klimatické podmínky, např. v zimě, kdy je ve městech o několik stupňů tepleji než v okolní krajině. V současnosti se výzkum ptáků ve městech stále více dostává do popředí zájmu ornitologů. I u nás již vyšly dva městské atlasy ptáků, Prahy a Pardubic, a další mapování proběhlo či probíhá v dalších městech (např. Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň). V letech 2011–2016 organizovala Jihomoravská pobočka ČSO mapování hnízdního rozšíření ptáků v Brně. Do něj se postupně zapojilo 40 dobrovolných mapovatelů, kteří zjišťovali průkaznost hnízdění a početnost jednotlivých ptačích druhů ve 152 kvadrátech na katastru města Brna. Abychom lépe podchytili početnost běžnějších druhů, proběhlo ve stejném území i bodové sčítání na více jak 600 bodech v 8 definovaných kategoriích biotopů. K tomu jsme získali data z dalších specifických projektů, jako bylo mapování rorýsů nebo sov.
V letech mapování jsme v Brně zjistili hnízdní výskyt v kategoriích možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění u 137 druhů ptáků. U 113 z nich přitom šlo o prokázané hnízdění. Nejčastějšími druhy ptáků v Brně byli kos černý, sýkora koňadra a pěnkava obecná. Mezi nepěvci pak šlo o holuba hřivnáče, strakapouda velkého a poštolku obecnou. Potěšitelné je zjištěné hnízdění 49 zvláště chráněných druhů, mezi nimi např. bukáčka malého, dudka chocholatého nebo bělořita šedého. Mezi charakteristické hnízdiče také stále patří početná populace strakapouda jižního.
Na prvních výsledcích jsme již testovali vliv vybraných faktorů na složení ptačích společenstev, mezi nimiž hraje pozitivní roli např. vzdálenost mapovaného kvadrátu od centra města nebo diverzita přítomných biotopů. Nejvyšší počet druhů byl zjištěn ve čtvercích s přítomností mokřadních biotopů, jako jsou Holásecká jezera nebo Žebětínský rybník. Z pohledu zvláště chráněných druhů jsou kromě mokřadů významná i území nové divočiny, tedy území po povrchové těžbě s navazujícími úhory, které představují jedinečné a ornitologicky velmi cenné biotopy. K takovým územím v Brně patří Hády nebo Černovická terasa. Při mapování ptáků v Brně sledujeme i probíhající synantropizaci některých druhů. Nejnápadnější byla v posledních 20 letech u holuba hřivnáče, který dnes patří k dominantním druhům. Některé druhy pak pronikají do města právě v současné době, mezi ně patří např. vrána šedivka nebo drozd kvíčala. Zajímavým fenoménem je rovněž využívání umělých substrátů k hnízdění, což jsme zaznamenali u 24 ptačích druhů.
V současné době připravujeme atlas ptáků Brna, kde plánujeme kromě výsledků mapování v letech 2011–2016 zpracovat i historické a mimohnízdní údaje o ptácích Brna. Zbývá nám ještě doplnit některé údaje a dopsat všechny texty, probíhá rovněž statistické zpracování bodového sčítání. Oproti volné krajině se ptáci ve městech ve velké míře setkávají s některými typy ohrožení. Za všechny lze jmenovat všudypřítomnou dopravu, nárazy do skel či do trolejí, zánik tradičního hospodaření v zahrádkářských koloniích nebo zateplování a rekonstrukce domů, které ohrožují hnízdiště nejen rorýsů obecných. Plánovaný atlas bude proto akcentovat ochranu biotopů i jednotlivých lokalit na území Brna a měl by nastínit i řešení ochrany konkrétních ptačích druhů. Tím by měl přispět k povědomí o této problematice mezi veřejností i u zaměstnanců státní správy.
Chceme poděkovat všem, kdo se do mapování ptáků v Brně zapojili, především našim dobrovolným mapovatelům, a vyzvat všechny, kdo má nějaká zajímavá nepublikovaná pozorování ptáků z Brna, aby nám napsali na e-mailovou adresu mapovaniptakubrna@seznam.cz.
Zásadní je pro nás nyní sehnat sponzory, kteří umožní vydání atlasu ptáků Brna v nejbližších letech.