Rubrika: výzkum a ochrana ptáků

Loni jsme referovali o historicky prvním zahnízdění sokola stěhovavého ve městě Brně, a to na komíně Tepláren Brno na Špitálce. Z budky na jižním komíně tohoto provozu úspěšně vyletěla tři mláďata, i když dvě z nich až „napodruhé“ (spadla do komína, byla zachráněna pracovníky Tepláren a po rehabilitaci v záchranné stanici Ptačí centrum pana Zdeňka Machaře byla vrácena na střechu v letuschopném stavu). Pokračování textu Brněnští sokoli v roce 2024

Sokol stěhovavý patřil vždy mezi naše vzácnější hnízdící druhy dravců. Od 50. let 20. století však nastal prudký úbytek jeho početních stavů, v 80. a na počátku 90. let u nás tento pták nehnízdil vůbec nebo jen v jednotlivých párech. Od poloviny 90. let jsme ale svědky jeho postupného návratu a v současné době hnízdí v Česku kolem 130 párů sokola stěhovavého, z toho 94 na přírodních, skalních hnízdištích a zbylých 36 na stavbách, což jsou především komíny elektráren, tepláren nebo velkých továren (údaje z roku 2022). V řadě oblastí sokol obsadil většinu známých historických hnízdišť. Jižní Morava je v tomto směru tak trochu „zakletá“. Nejbližší historická hnízdiště k Brnu se nacházela v Moravském krasu, kam se sokol po 40 leté přestávce vrátil v roce 2016 a do loňského roku jeho populace stoupla na tři páry. Další pár hnízdí několik let na pomezí okresů Brno – venkov a Žďár nad Sázavou. V kaňonu Dyje v oblasti národních parků Podyjí a Thayatal se pár sokolů od roku 2015 pokouší nepravidelně (ne každý rok) zahnízdit, ptáci ovšem obsazují dutiny na rakouské straně a hnízdění bylo dosud úspěšné pouze dvakrát (2017 a 2018). Další historická hnízdiště na Pálavě, ve Chřibech nebo v údolí řek Oslavy, Chvojnice a Rokytné jsou z různých důvodů (zatím?) neobsazená. Na jaře loňského i letošního roku se déle než měsíc zdržoval tokající pár sokolů v Soutěsce na Pálavě, ale k zahnízdění nakonec nedošlo.